Notopis

Pro zaznamenávání hudby používáme notové písmo. Je to velmi užitečný vynález a má různá specifika, která by měl hudebník znát. Dobré čtení a psaní not je nedílnou součástí základní znalosti (gramotnosti) hudebníka.

Některé hudební styly vyžadují kromě znalosti klasického zápisu i alternativy, které nabízejí určitou míru interpretační svobody. To byl například  tzv. generálbas v klasické hudbě. V jazzu a populární hudbě se neobejdeme bez akordických značek. Jejich systém zápisu je jakousi hudební zkratkou, protože všechno, co značka obsahuje, lze zapsat i notami. Pro interpreta značky znamenají harmonické vodítko, na základě kterého volí své vlastní prostředky při doprovodech nebo při improvizaci.

Notová osnova

Notová osnova se skládá z pěti linek a čtyř mezer. Samozřejmostí je používání pomocných linek pod notovou osnovou i nad osnovou. Na začátku notové osnovy se píše notový klíč, předznamenání určující tóninu skladby nebo její části a metrum. U některých nástrojů potřebujeme dvě nebo více notových osnov, v takovém případě je opatříme svorkami a taktové čáry budeme psát přes ně.

Noty

Nota se skládá z nožičky, hlavičky a praporce.

Hlavička může být prázdná (u celých a půlových not) nebo plná (u ostatních menších hodnot). Pro některé nástroje se používají speciální tvary hlaviček - například pro perkuse a bicí nástroje.

Praporec nebo trámec určuje rytmickou hodnotu noty. Může být jednoduchý, dvojitý, trojitý, čtyřnásobný (podle délky noty. Trámec také naznačuje rytmické dělení not v rámci taktu.

Nožička - u ní je podstatný její směr. Noty směřující od třetí linky nahoru mají nožičku směrem dolů, píšeme ji vlevo od hlavičky. Naopak noty směřující od třetí linky dolů budou mít nožičku směrem nahoru, psát ji budeme vpravo od hlavičky.